Piastovská stezka je nejstarší kulturně-turistickou trasou v Polsku. Je to místo, kde se lze dotknout tisícileté historie, pocítit atmosféru života na středověkém hradě a uvidět, kde „začalo Polsko“. Přestože tato trasa existuje již čtyřicet let, je možné ji pokaždé objevit znovu! Ukazuje se, že historie může být opravdu fascinující. Tajemná hradiska, majestátní kamenné ruiny a okouzlující středověké kostely vytvářejí úžasnou atmosféru cestování v čase.
Počátky dějin Polska jsou nerozlučně spjaty s dynastií Piastovců. Členové tohoto rodu vytvořili v 10. století základy státu a vládli mu následujících 400 let. Piastovci měli své kořeny ve Velkopolsku, které bylo prvních sto let centrem jejich moci a v pozdějších staletích hrálo mimořádně důležitou roli – jako místo královských korunovací a pohřbívání panovníků. Na Piastovské stezce najdeme ozvěny té doby: kde žil Měšek, kde Chrobrý přijal královskou korunu, jak se stalo, že se orel stal znakem Polska a jak je možné, že mocný Kazimír Veliký musel utíkat tajnými tunely.
Od čeho začít?
Piastovská stezka má dvě trasy: sever-jih (z Wągrowce do Kalisze) a východ-západ (z Kowalu do Lubinu). Místem jejich křížení je Gniezno – ústřední bod celé stezky. Dohromady máme k návštěvě až 33 lokalit.
Co tedy lze uvidět na stezce? Začněme u Gniezna, kde se obě trasy kříží. Už z dálky je vidět tisíciletá Katedrála povýšení Nanebevzetí Nejsvětější Panny Marie, místo korunovace pěti polských králů a také místo odpočinku sv. Vojtěcha, prvního světce spojeného s naší zemí a jejího patrona. Nenechte si ujít proslulé Gniezněnské dveře, které jsou jedinečnou památkou románského umění.
Pokud plánujete delší návštěvu Gniezna, určitě si prohlédněte celé město. V navigaci po všech nejzajímavějších místech vám pomůže ve městě označená Královská cesta. Můžete použít aplikaci Rabbit Go! nebo tištěné brožury z Turistického informačního centra. Na cestě budou vašimi průvodci postavičky králíků, schované na různých místech ve městě. Každý z nich vypráví jiný příběh. Najdete je všechny?
Ideálním zakončením a shrnutím prohlídky bude návštěva Muzea počátků polského státu, s jeho multimediální expozicí.
Docela dobrým začátkem prohlídky bude také návštěva Skanzenu miniatur Piastovské stezky v Pobiedziskach, kde uvidíte všechny slavné stavby z období dynastie Piastovců (a mnoho dalších velkopolských památek) v měřítku 1 : 20.
Klasika, kterou je třeba vidět
Na půli cesty mezi Poznaní a Gnieznem, v obci Dziekanowice, leží Ostrów Lednicki, často nazývaný „Ostrov vládců“. V dobách prvních Piastovců stál na něm jeden z jejich nejmocnějších hradů. Dnes z něj zbyly impozantní ruiny, o které se stará Muzeum prvních Piastovců na Lednici. Kdysi na ostrov vedly mohutné mosty z dubových kmenů, v současnosti turisty přepravuje trajekt.
K muzeu patří také další dvě hradiště z této doby: Hradiště v Gieczia Grzybowu, které v časech prvních Piastovců patřily k nejmocnějším na polském území.
Pokud se vydáme dále na východ, dorazíme do Poznaně. Hlavní město Velkopolska nabízí mnoho atrakcí, ale pro začátek stojí za to navštívit poznaňskou katedrálu. Byla sídlem prvního polského biskupa a později se stala nekropolí piastovských panovníků. Nedaleko se tyčí gotický kostel, který byl postaven na místě Měškova kamenného paláce a křesťanské kaple, první na polském území. Dnes obrys této budovy vyznačuje instalace, podsvícená v noci.
Prohlídku bychom však měli začít návštěvou ultramoderní budovy Brány Poznaně, kde multimediální a interaktivní expozice příblíží deset století historie Ostrova Tumského a Poznaně. Na Piastovské stezce leží také zrekonstruovaný Královský zámek. V posledně uvedeném se dozvíte, jak se stalo, že osobní znak Přemysla II. – bílý orel v koruně – se stal symbolem celého Polska. A mimochodem, zámek nabízí skvělý výhled na město!
Objevte něco nového!
Jižně od Poznaně leží Lubiń, ve kterém se nachází románsko-gotická bazilika a benediktinský klášter. S posledně uvedeným podle pověstí měl být spojen samotný Gall Anonim. Dnes však největší pozornost přitahuje proslulá Benediktinka čili bylinný likér vyráběný v klášteře.
Také východní část Velkopolska je bohatá na piastovské atrakce. V Koninu stojí milník z roku 1151 – nejstarší dopravní značka v této části Evropy. Zase Kalisz – podle legend hrad se starověkými kořeny – zve do archeologického parku Zawodzie, kde se nachází rekonstrukce středověkého hradu a zbytky středověkých budov. Při návštěvě Kalisze nezapomeňte na vynikající kališské „andruty“!
Pokud se rozhodneme vyrazit na východ od Gniezna, určitě je třeba se zastavit v Trzemesznu a navštívit tamní baziliku. Dále Piastovská stezka vede na východ, kde se nachází Mogilno, a v něm malebně umístěný benediktinský klášter, jehož historie sahá až do roku 1050. Na této trase leží také slavná Kruszwica s Myší věží, opředenou legendou o zlém králi Popielovi, a ve skutečnosti s pozůstatky zámku krále Kazimíra Velikého.
Akce na stezce
Piastovská stezka není jen němým svědkem dávných časů. Je to také několik každoročních akcí, které úžasným způsobem oživují historii. Pro dobrý začátek se již na jaře koná Festival slovanské a cisterciácké kultury v Lądu, kde je možné poznat jak život na starobylém hradě, tak i ve středověkém klášteře. Koncem července stojí za to navštívit Gniezno, kde se před katedrálou koná Královská korunovace. Zase v srpnu přijíždí několik stovek rekonstrukčních herců do Hradiště v Grzybowu na Grzybowský turnaj válečníků, kde se pravidelně konají ukázky bojů, které vrcholí velkou závěrečnou bitvou. Do mystického světa pohanských věření vás zavedou akce v Hradišti v Gieczi, zejména listopadové Dziady, na nichž můžete sledovat předkřesťanské pohřební rituály a přenést se do světa mýtů a legend našich slovanských předků.
Od května do listopadu můžete navštívit Hradiště Pobiedziska, kde pod pečlivým dohledem hradního komese jsou prezentovány středověké obléhací stroje (včetně střílejících katapultů), starobylé zbraně a další aspekty života v době Piastovců. Odvážlivci si mohou sami vystřelit z trebuchetu nebo obrovské kladkové kuše.
