Podle středověkých kronik byl Giecz vedle Poznaně, Gniezna nebo Włocławku jedním z nejmocnějších hradišť za vlády knížete Měška I., prvního panovníka Polska. Může to být překvapivé, když uvidíte, jak malou a ospalou vesnicí je současný Giecz. Nadále je však dokonale viditelné staré opevnění. Zachovaly se také pozůstatky knížecího paláce a románský kostel z 12. století. Je to jedno z nejzajímavějších míst na Piastovské stezce.
Archeologické poklady jsou v péči Muzea prvních Piastů na Lednici. Uvnitř pozůstatků opevnění vznikla budova muzea se zajímavou stálou expozicí. Vedle můžete vidět základy knížecího paláce. Budova nebyla nikdy dokončena. Proč? To nevíme. Jisté je však, že mocné hradiště ztratilo svůj význam po vpádu knížete Břetislava v polovině 11. století.
Hned za opevněním byla vybudována velká osvětová vesnice, kde je možné uvidět, jak žili obyčejní lidé před 1000 lety. Jsou zde chaty rybářů, rolníků a hrnčířů. Můžete si zahrát starodávné hry a při příležitosti četných akcí upéct chlebové placky nebo vlastnoručně vyrobit hliněný hrnec.
Na místě dávného podhradí stojí kostel sv. Mikuláše, velmi jednoduchá stavba, postavená z kamenných kvádrů. Má již asi 900 let, což jej činí jedním z nejstarších svatostánků v Polsku.
Každoročně v listopadu Hradiště v Gieczi ožívá během výjimečné akce – Dziady. Říci, že ožívá, je však poněkud přehnané, protože Dziady jsou rekonstrukcí starých předkřesťanských rituálů k uctění mrtvých a jejich duchů. Po setmění hoří ohniště, pochodně a stovky svíček, sbor notuje komorní písně a rekonstrukční herci se vžívají do postav pohanských kněží.