Co je Piastovská stezka a kdo byli Piastovci? Byla to tedy první královská dynastie v Polsku, které počátek dal kníže Mieszko I. a jeho manželka česká princezna Doubravka . A to vše se odehrálo před více než 1000 lety právě zde – ve Velkopolsku. Proto najdeme stopy počátků polského státu, ukryté v tisíciletých katedrálách, starých hradištích z dob prvních panovníků a opatstvích zahalených tajemstvím.
Piastovská stezka
Piastovská stezka je nejstarší turistická trasa v Polsku spojující místa, která jsou svědectvím tisícileté historie polského státu. Budeme cestovat z Poznaně na východ do Gniezna a Trzemeszna, zastavíme se na Lednickém ostrově, abychom pak navštívili starobylá hradiště v Gieczi a Grzybowu a také dávné cisterciácké opatství v Lądu nad řekou Wartou. Začneme však na místě ideálním pro rozcvičku před výletem. Začneme však na místě ideálním pro rozcvičku před výletem.
Pobiedziska
Asi v polovině cesty mezi Gnieznem a Poznaní si v Pobiedziskach můžete prohlédnout Piastovskou stezku v kostce. Právě zde, u cesty se nachází Skanzen miniatur Piastovské stezky, kde byly shromážděny miniatury nejvýznamnějších budov pamatujících počátky polského státu. Hned vedle skanzenu se nachází Hradiště Pobiedziska, zajímavé nejen pro mladé cestovatele. Za palisádou napodobující raně středověkou pevnost jsou vystaveny repliky starověkých obléhacích strojů a vybavení zbrojnice. Návštěvníci si mohou všechno osahat, obléknout brnění a utkat se s pěnovými meči a vyzkoušet si starodávné hry.
Poznaň
Poznaň je nápad na zcela samostatný víkend, ale nelze nezmínit tisícileté piastovské dědictví hlavního města Velkopolska a královskou minulost města. Výjimečným místem je v tomto ohledu Tumský ostrov– ostrov zasazený do proudu řeky Warty. V jeho středu stojí mohutná katedrála sv. Petra a Pavla. Je proslulá jako místo odpočinku prvních polských panovníků: Měška I. a jeho syna krále Boleslava Chrobrého. Jejich sarkofág se nachází v úchvatné Zlaté kapli.
V časech Měška a Boleslava se na Tumském ostrově nacházelo silné obranné hradiště a v něm reprezentativní sídlo panovníka, nazývané palatium. Jeho základy byly objeveny pod gotickým kostelem Nejsvětější Panny Marie. Dnes je obrys paláce a také palácové kaple – prvního křesťanského kostela v Polsku – označen uměleckou instalací z podsvíceného skla. Stejně moderní je nedaleká budova Brány Poznaně – Interaktivního centra historie Tumského ostrova. Multimediální expozice odhalí před vámi všechna tajemství a neslýchané příběhy z dějin Poznaně.
Na druhém břehu Warty, na Přemyslově kopci (podle legendy nasypaném čerty) stojí Královský zámek. Je to současná rekonstrukce sídla krále Přemysla II. Jeho věž je skvělým vyhlídkovým místem na Staré město. S katedrálou a dalšími mnoha historickými památkami jej spojuje Královsko-císařská cesta čili městská turistická trasa. V terénu ji poznáte podle charakteristických tabulí s podobiznou královské koruny.
Lednický ostrov
Nazývaný „Ostrov panovníků“ – starobylá Lednice, kde byly objeveny pozůstatky hradiště z dob knížete Měška I. a krále Boleslava Chrobrého. Dochovaly se zde fragmenty palatium s knížecí kaplí a výrazné obrysy hradištního opevnění. Je to jeden z nejvýznamnějších objektů na Piastowské stezce! Na prohlídkové trase se nacházejí také zbytky tisíciletých dřevěných mostů, které spojovaly Lednici s pevninou. Dnes se na ostrov můžete dostat trajektem.
Do doby, která je nám poněkud bližší, se můžete přenést ve Velkopolském etnografickém parku v Dziekanowicích. Nacházejí se zde převážně budovy z 19. století přenesené z velkopolských vesnic, počínaje školou, krčmou a kostelem přes chalupy a hospodářské budovy až po bývalý panský dvůr. Návštěva tohoto místa je skutečnou cestou časem.
Gniezno
Z Lednice je to už jen kousek do Hnězdna (Gniezna), kde tepe samotné srdce Piastovské stezky. Nejdůležitější a nejznámější dominantou města je návrší Posvátný kopec (Wzgórze Lecha) s katedrálou – místem korunovace prvních polských králů. Prohlídku doporučujeme začít v Muzeu hnězdenské arcidiecéze, jehož expozice představuje nejstarší a nejcennější poklady mapující historii polského státu.
Uvnitř katedrály, přímo v místech, kde obvykle stojí hlavní oltář, upoutá vaši pozornost impozantní stříbrný sarkofág sv. Vojtěcha, vytvořený po vzoru hrobky sv. Petra v Římě. Vbec nejcennější památkou spojenou s katedrálou jsou však Hnězdenské dveře – světový unikát a mistrovské dílo románského umění. Na dvou bronzových křídlech zachycuje 18 výjevů životní příběh sv. Vojtěcha. Celý výjev lemuje bohatě zdobený ornament plný rostlin, zvířat i mytologických postav – při pozorném pohledu objevíte třeba opičku mlsající hrozny nebo Herykula s kyjem. A pokud toužíte po krásném výhledu, vydejte se na katedrální věž, odkud se otevírá panorama celého Hnězdna.
Poněkud jiný, ucelenější pohled na dobu prvních Piastovců nabízí Muzeum počátků polského státu. Shromážděny tu jsou jak originální středověké památky, tak věrné repliky nejdůležitějších objektů Piastovské stezky. Jde zároveň o nejinteraktivnější muzeum ve městě, takže se před návštěvou určitě podívejte na jejich aktuální program!
Nejlepším způsobem, jak město prozkoumat, je procházka po Královské cestě (Trakt Królewski). Na této městské turistické trase vám budou dělat průvodce… králíci! Cestou potkáte bronzové figurky piastovského válečníka, klášterního písaře, ale i dobového šoféra nebo králíka koštujícího víno. Trasu zdobí také sochy všech králů korunovaných v Hnězdně a výjevy ze známých pověstí. S navigací vám pomohou brožurky z turistického informačního centra (najdete ho v ulici Chrobrego vedle sochy krále sedícího na trůnu) nebo bezplatná mobilní aplikace „Królika Goń!“ (Chyť králíka!).
Poblíž náměstí stojí nepřehlédnutelný františkánský kostel. Kdysi šlo v podstatě o dva kostely v jednom – jeden patřil mnichům a druhý sloužil jako oratoř sestrám klariskám, které do Hnězdna přivedla kněžna Jolanta, manželka Boleslava Pobožného. Řeholnice mohly poslouchat mši malými okénky v obvodové zdi, aniž by svou přítomností rozptylovaly řeholní bratry.
Možná vás to překvapí, ale pro někdejší obyvatele Hnězdna nebyla nejdůležitějším kostelem katedrála, ale farní kostel Svaté Trojice (Fara). Jde o gotickou stavbu z doby kolem roku 1430. Všímavým návštěvníkům doporučujeme kazatelnu ve tvaru lodi a rozhodně se vyplatí počkat si na poledne – ve 12:00 se rozezní zvonkohra na věži a objeví se pohyblivá figurka sv. Vojtěcha.
Je Hnězdno jen o katedrále a Piastovcích? Ani náhodou! Centrum města tvoří především architektura z 19. století. Všimněte si nízkých domků v ulici Tumska – ty jsou vůbec nejstarší a vznikly po velkém požáru města. Obrysy původní historické zástavby dnes připomínají červené linie v dlažbě na náměstí a četné bronzové makety. Za vidění stojí také budova pošty, jejíhož prolamovanou věž kdysi využívaly telefonní linky sbíhající se z celého města, nebo sousední budova bývalé zednářské lóže.
Své muzeum tu má i historická technika nebo staré videohry. Nejdůležitější památkou moderní techniky je však Hnězdenské výtopna (Parowozownia Gniezno) – pravděpodobně největší dochované depa parních lokomotiv v Polsku, které si můžete prohlédnout s průvodcem. Dá se říct, že pro město znamená totéž co katedrála. Traduje se totiž, že kdysi pracoval pro železnici každý třetí obyvatel Hnězdna!
Trzemeszno
Po sedm staletí Trzemeszno patřilo řádu pravidelných kanovníků, které přivedl v polovině 12. století kníže Boleslav Křivoústý. Nejvýznamnější budovou je zde bazilika Nanebevzetí Nejsvětější Panny Marie a sv. Archanděla Michaela, považovaná za klenot velkopolského baroka. Podle legendy mělo být zde údajně pohřbeno po nějakou dobu tělo sv. Vojtěcha. I když bazilika doslova srší barokním přepychem, pak všímavý turista bez problému rozezná uvnitř románské sloupy a portál, které nás najednou přenesou v čase o několik století zpět.
Giecz
V o něco dále situovaném Gieczi se dochovalo více památek z doby prvních Piastovců. Nejpůsobivější je románský kostel sv. Mikuláše, postavený ve 12. století ze žulových bloků a obehnaný kamennou zdí. V areálu hradiště se nacházejí pozůstatky palatia, které z nevysvětlitelných důvodů nebylo nikdy ukončeno.
V podhradí byla v rekonstruovaných chalupách zřízena výstava, která představuje život dávných obyvatel. Často se zde konají workshopy pro dospělé i děti. Stojí za to přijet zde také v listopadu, kde se konají velkolepé rekonstrukce staroslovanských obřadů k uctění zemřelých.
Ląd nad Wartou
V tomto okamžiku se již dost odkláníme od hlavní trasy Piastovské stezky, ale stále zůstáváme na místech, která byla kolébkou polského státu. O jeho rozvoji rozhodovala nejen mocná hradiště a ozbrojené výpravy, ale také znalosti přinesené mnichy.
Takovým místem je Ląd nad Wartą, jehož historie sahá až do roku 1145. V gotických klášterních interiérech s kapitulní síní uchvacuje klenba podepřená jedním sloupem a oratoř sv. Jakuba. Její stěny jsou zdobeny polychromií z roku 1370, která je považována za jednu z nejvzácnějších památek gotického malířství v Polsku. Současnou barokní podobu s barokní kopulí získal klášterní kostel během přestavby provedené v 17. a 18. století.
Pyzdry
Víkendový výlet po Piastowské stezce končíme v Pyzdrech. Dnes je to poněkud ospalé malé městečko ležící na břehu Warty, ale v minulosti však bylo jedním z nejdůležitějších center Velkopolska.
Město bylo v roce 2024 zařazeno mezi turistické zázraky Polska v anketě magazínu „National Geographic Traveler“. Vše začalo namalováním obrovské nástěnné malby na zdi sportovní haly, na které byly představeny nejdůležitější události v 800leté historii města. Najdeme tam krále Kazimíra Velikého, který díky tajemným, podzemním tunelům unikl křižáckému zajetí. Je zde scéna představující první doložené použití dělostřelectva na polském území s knězem vznášejícím se do nebe – první oběti tohoto výstřelu. Jsou zde také čarodějnice, které byly upáleny na hranici za údajné čáry.
Po této krátké lekci historie se můžeme vydat na procházku po promenádě podél Warty, abychom uviděli nejkrásnější mozaikové schody ve Velkopolsku a historické budovy bývalého františkánského kláštera, v nichž dnes sídlí Regionální muzeum Země Pyzderské. Když jdeme dál, přijdeme ke krásně zrestaurovanému holandskému větrnému mlýnu s expozicí na téma mlynářství.
Wągrowiec
Historie Wągrowce je úzce spjata s přítomností cisterciáků, kteří se nejprve usadili v nedalekém Łeknu a teprve později přesunuli své sídlo právě sem. A byla to právě památky spojené s mnohasetletou činností řeholníků, které Wągrowci zajistily zasloužené místo na Piastovské stezce.
Při toulkách Wągrowcem narazíte na několik stop jeho klášterní minulosti. Na první pohled zaujme silueta klášterního kostela se dvěma věžemi – z jeho původně bohatého vybavení se však do dnešních dnů bohužel mnoho nezachovalo. O to bohatší podívanou nabízí interiér farního kostela sv. Jakuba Apoštola. Vaši pozornost upoutají krásné renesanční oltáře, hvězdicové klenby a nástěnné malby ze 16. století v jedné z kaplí. Před kostelem stojí pomník wągroweckého rodáka, kněze Jakuba Wujka, který se proslavil svým překladem Bible do polštiny. Tento překlad se používal neuvěřitelných 365 let, dokud nevyšla tzv. Bible Tisíciletí.
S cisterciáky je spojena také jedna z největších wągroweckých zajímavostí – křížení řek Wełna a Nielba. Tento unikátní úkaz vznikl v důsledku úprav říčních toků a hydrotechnických prací v 19. století, kdy se dvě řeky kříží téměř v pravém úhlu a pokračují dále ve svých korytech, aniž by se jejich vody výrazně smísily!
Odpočinek v lese
Pro skvělou odpočinkovou pauzu doporučujeme Puszču Zielonku (Zielonský prales), která se nachází jen kousek od hlavní trasy Piastovské stezky. Tento obrovský les patří k nejoblíbenějším místům pro relaxaci obyvatel Poznaně. Je ideální jak pro pěší výlety, tak pro projížďky na kajaku, opalování u jezera, ale především pro cykloturistiku.
Projet celý prales vám může zabrat i několik dní, ale máme pro vás pár míst, která opravdu stojí za návštěvu:
- Vyhlídková věž na Dziewicze Hoře: Nabízí úžasné panorama Zielonského pralesa, okolních vesniček i nedaleké Poznaně.
- Bývalý klášter cisterciaček v Owińskách: S nádherným barokním kostelem; dnes zde sídlí škola a jediné tyflologické muzeum v Polsku, které sbírá předměty spojené s kulturou a vzděláváním nevidomých.
- Lesní arboretum v Zielonce: Kouzelné místo a zároveň skvělý výchozí bod pro další toulky přírodou.
- Poutní místo v Dąbrówce Kościelné: Historické a klidné místo uprostřed lesů.
- Pláže a koupaliště v Tucznu, Kamińsku a Owińskách: Ideální pro osvěžení během horkých letních dnů.
Blízkost lesa a dostatek dřeva vedly k tomu, že v okolí vznikla spousta dřevěných kostelů, z nichž se do dnešních dnů dochovalo úctyhodných 12. Všechny je propojuje Stezka dřevěných kostelů kolem Zielonského pralesa.
Mezi hlavní zastávky na trase patří:
- Kicin: Kostel sv. Josefa Snoubence Panně Marii
- Wierzenica: Kostel sv. Mikuláše Biskupa
- Uzarzewo: Kostel sv. Michaela Archanděla
- Długa Goślina: Kostel sv. Marie Magdalény
- Węglewo: Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské
- Kiszkowo: Kostel sv. Jana Křtitele
