Místo korunovace prvních králů a legendární první hlavní město Polska. Gniezno je město plné historie, legend a fascinujících příběhů. Snadno zde najdete stopy Boleslava Chrobrého, svatého Vojtěcha, ale také českého krále Václava II. nebo císaře Otty III. Gniezno to však nejsou jen piastovské památky, ale také město plné života s vynikajícími restauracemi, kavárnami a místními pivovary.
Gniezněnská katedrála
Výstavba katedrály se datuje do 10. století a již v roce 997 Boleslav Chrobrý uložil v ní ostatky biskupa Vojtěcha (z českého rodu Slavníkovců), budoucího světce. Právě k jeho ostatkům se vydal na pouť císař Otta III. během tzv. Gniezněnského sjezdu.
Gotická podoba vznikla později, a to ve 14. století, a značná část vybavení interiéru a téměř všechny kaple obklopující hlavní loď jsou příkladem bohatého barokního umění. Nejdůležitějším prvkem vybavení je zpovědnice sv. Vojtěcha, jejíž barokní forma přímo navazuje na hrob sv. Petra v Římě.
Nejcennější památkou jsou však proslulé Gniezněnské dveře. Dveře představují prostřednictvím maleb život svatého Vojtěcha. Díky tomu se mohl vyprávěný příběh dostat také k negramotným lidem. Dveře jsou staré přes 800 let.
Královská cesta
Je to nejdůležitější městská turistická trasa v Gnieznu, která umožňuje uvidět všechna nejzajímavější místa, poznat jejich historii, a přitom se dokonale pobavit sbíráním bodů v interaktivní městské hře.
Průvodci po trase budou figurky králíků, kterých je nyní 15 a neustále vznikají nové. Potkáte také sochy 5 polských králů korunovaných v Gnieznu (včetně polského a českého krále Václava II.) a několik legendárních postav.
Na Cestě se nacházejí taková místa jako františkánský kostel a klášter, městská radnice, bývalá pruská kasárna nebo dům, ve kterém se měl údajně zastavit samotný Napoleon Bonaparte. Zároveň potkáte také králíka-ochutnávače u bývalé továrny na vodku a likéry, řidiče u prvního autosalonu v Gnieznu z dvacátých let 20. století nebo králíka-plochodrážníka, protože není oblíbenější sport v Gnieznu než právě plochá dráha.
Gotické chrámy
Kromě tisícileté katedrály jsou nejvýznamnějšími svědky dávné středověké historie gotické chrámy. Kostel Nanebevzetí Panny Marie a přilehlý františkánský klášter pamatují časy Boleslava Pobožného a jeho manželky uherské princezny Jolenty, která se jako blahoslavená stala patronkou Velkopolska a její ostatky se nacházejí právě zde.
Z pohledu dřívějších obyvatel byl však nejdůležitější farní kostel zasvěcený Nejsvětější Trojici. Uvnitř poutá pozornost kazatelna ve tvaru lodi. Z jižní strany byla přistavěna kaple Literárního bratrstva, jehož posláním byla výuka čtení a psaní. Ve 12:00 a 15:00 hodin zazní ve věži zvonkohra a z okénka se vysune socha sv. Vojtěcha.
Výjimečně zajímavý je také gotický kostel sv. Jana, postavený pro rytířský řád Božího hrobu jeruzalémského. Interiér si zachoval mnoho z původní gotické výzdoby, včetně krásných polychromií na stěnách. Rytíře Božího hrobu jeruzalémského připomínají také vyřezávané štíty s řádovým erbem a obrazy klečících mnichů. Kostel je otevřen pro veřejnost pouze před bohoslužbami.
