Po několik staletí byla oblast kolem Lešna pohraničím mezi Velkopolskem, Dolním Slezskem a Braniborskem. Bylo to místo, kde se prolínaly kultury, jazyky a náboženství. Dnešní atmosféru těchto míst tvoří historická města, královské zámky, šlechtická sídla a staré větrné mlýny pyšně stojící na kopcích. A k tomu jezera, která lákají na perfektní víkend – ať už pohodový na pláži, nebo aktivní na kole či v kajaku.
Leszno – město čtyř kultur
Víkendový výlet začínáme v Leszně. Město leží jen několik kilometrů od hranice Velkopolska s Dolním Slezskem, a tak se zde po staletí mísily kultury, jazyky a náboženství. Leszno bylo útočištěm pro lidi, kteří kvůli své víře nebyli vítáni ve svých domovech. Vedle sebe zde žili katolíci (především Poláci a Němci), evangelíci, Židé a Bratři čeští.
Bratři čeští byli pravděpodobně nejzajímavější skupinou. Do Leszna přišli jako uprchlíci z habsburských zemí pod vedením Jana Amose Komenského – význačného českého filozofa a učence. V Leszně založili prestižní gymnázium a tiskárnu.
Stopy těchto komunit je velmi snadné ve městě najít. V bezprostřední blízkosti stojí katolický farní kostel sv. Mikuláše s bohatým barokním interiérem, skromný evangelický kostel s vysokou věží (dnes katolický kostel sv. Ducha) a zajímavým lapidáriem starých náhrobků a rovněž kostel sv. Jana Křtitele, který patřil Bratrům českým. V severní části centra, v bývalé židovské čtvrti, se nachází stará synagoga – dnes muzeum a galerie.
Prohlídku je však nejlepší začít na samotném Rynku, na jehož středu stojí radnice. Ta byla několikrát přestavěna a svou současnou podobu získala roku 1709 díky význačnému italskému architektovi Pompeu Ferrarimu. Vysokou věž zakončuje cínová helma a je na ní umístěn carillon – soustava zvonů, která několikrát denně hraje melodie. Rynek obklopují barevné měšťanské domy, z nichž nejstarší, č. 29, se nazývá Wieniawa.
Nedaleko synagogy stojí také bývalý městský palác rodu Sułkowských, jednoho z rodů vlastnících město. Výborným nápadem je bezcílně se toulat městem, procházet se úzkými ulicemi a hledat zdejší muraly. Nejzajímavější z nich je v ulici Więzienna a představuje legendu o české princezně Dąbrówce a rytíři Wieniawovi, který ji ochránil před smečkou vlků, když jela na svatbu s knížetem Měškem.
Největší Airshow v Polsku
Leszno je však nejvíce známé díky úžasným Antidotum Airshow Leszno – největší opakující se letecké show svého druhu v Polsku. Každý rok mají desítky tisíc diváků možnost obdivovat vystoupení proudových letounů a vojenských vrtulníků polských i zahraničních vzdušných sil, akrobatických letadel a týmů z celé Evropy, větroňů, paraglidistů, parašutistů a mnoha dalších.
Jde o jedinečnou kombinaci klasických denních ukázek a spektakulárních nočních vystoupení, při nichž se po západu slunce používají světelné a pyrotechnické efekty. To vše doprovází živá hudba ze scény.
Rydzyna – malý Versailles ve Velkopolsku
Královský zámek v Rydzyně je ukázkovou magnátskou rezidencí a skvělým příkladem barokní architektury. Zámek společně s městem tvoří jednotný urbanistický celek, který lze srovnat s varšavským Wilanówem, a svou ideou dokonce s Versailles.
Pocházející ze Slezska Karol Martin Frantz je autorem prostorného schodiště a oslnivého tanečního sálu, jehož obrovská polychromie zobrazuje svatbu Aleksandra Sułkowského s Annou Przebendowskou. Sál se dodnes využívá pro různé události, koncerty a plesy.
V roce 1945 byl zámek zapálen sovětskými vojáky. Přestože bylo mnoho poškozeno, podařilo se obnovit řadu historických interiérů. Zvláště krásné jsou Mořský sál, Sál čtyř ročních období a nejnovější rekonstrukce – tzv. Velká alkovna s barokní kamennou oponou rozdělující sál a rokokovým krbem.
Dnes zámek funguje jako hotel a konferenční centrum. Nabízí ubytování v elegantních, ale útulných pokojích – ideální pro každého, kdo si chce splnit sen o přenocování v opravdových knížecích komnatách.
V zemi větrných mlýnů
Říká se, že kdysi bylo ve Velkopolsku i několik desítek tisíc větrných mlýnů. Do dnešních dob se jich dochovalo okolo 200, což je i tak nejvíce v Polsku. Není tedy divu, že vznikla Velkopolská větrná stezka, která vede právě okolím Leszna.
Nejzajímavějším místem na stezce je Muzeum mlynářství v Osieczne. Vzniklo díky práci pana Jarka Jankowského, který se specializuje na obnovu dřevěných památek. Pan Jarek je studnicí příběhů, legend a anekdot – nejen z mlynářského světa. V muzeu se nacházejí tři staré větrné mlýny a jeden menší výukový model. Nechybí kavárna s výbornými domácími koláči ani chlebová pec, v níž se konají kurzy pečení chleba a housek.
Kajakem po jezerech
Západně od Leszna leží Przemętský krajinný park – krajina jezer propojených kanály a malými řekami, lesů, zelených kopců (na mnohých s vyhlídkovými věžemi). Jedním slovem ideální místo na víkendový odpočinek daleko od velkoměsta. Strávit zde můžete několik dní, ale i jeden den dodá spoustu energie. Pěší výlety i cyklotrasy jsou zde skvělé, ale nejlépe tuto oblast poznáte z kajaku.
Nejzajímavějším návrhem je Konvaliová kajaková stezka. Na velké části své délky je snadná a plná různých atrakcí – ideální pro rodinný jednodenní splav. Má délku 37 km a zpravidla nevyžaduje přenášení kajaku. Největší atrakcí je Konvaliový ostrov na Radoměřském jezeře, kde roste unikátní kolonie konvalinky májové s načervenalými květy, která se jinde v Polsku nevyskytuje. Ostrov je přírodní rezervací, vstup na něj není možný, ale pohled z kajaku je dechberoucí.
Krajinu okolo výrazně ovlivnili už středověcí cisterciáci, kteří se usadili v nedalekém Przemętu. Z celého klášterního komplexu se do dnešních dnů zachoval především impozantní kostel sv. Jana Křtitele. Pro své rozměry je často nazýván „katedrálou“. Právě cisterciáci propojili jezera kanály, provedli melioraci a přinesli moderní zemědělské postupy.
Okolí Przemętu je známé ještě něčím – chřestem. Velkopolsko je skutečnou chřestovou velmocí a Przemęt lze bez nadsázky nazvat polským hlavním městem chřestu. Na jaře určitě vyhledejte restaurace s sezónní chřestovou nabídkou.
Po stopách starých mnichů
Už jsme zmínili cisterciáky z Przemętu, kteří se před staletími usadili daleko od civilizace, aby se mohli naplno věnovat své řeholi „ora et labora“ – „modli se a pracuj“. Svou prací výrazně proměnili okolní krajinu, i když tehdy jistě netušili, že vytvářejí ideální místo pro dnešní kajakové výlety.
Okolí Leszna však bylo místem, kde se během tisíciletí usadilo – nebo bylo záměrně povoláno – mnohem více řeholních řádů. Vyrostly zde kláštery a opactví, z nichž některé se dochovaly dodnes. Nejzajímavějším z nich je bezpochyby benediktinské opatství v Lubiniu, jehož majestátní silueta s vysokou štíhlou věží je viditelná už z dálky. Historie opatství sahá až do 11. století, což z něj činí jedno z nejstarších v celém Polsku. Podle pověstí měl právě zde sepsat svou kroniku Gallus Anonymus – první polský kronikář.
Opatství je možné navštívit a projít si také nedaleko stojící románský kostel sv. Leonarda. Živou tradicí místních mnichů je výroba Benedyktynky – slavné bylinné tinktury s léčivými účinky. Zakoupit si ji můžete přímo na místě i ve vybraných obchodech se suvenýry.
Barevná Biskupizna
Z Gostyně je to blízko do Krobii, která je neformálním centrem Biskupizny – nejmenšího etnografického regionu Polska. Název pochází z toho, že tato území patřila po staletí poznaňským biskupům. Specifické hospodářské podmínky i historie zdejších obcí vytvořily u obyvatel silný pocit vlastní identity.
Biskupizna se dodnes vyznačuje unikátními kroji, nářečím, tradicemi, hudbou, tancem a kuchyní. Tyto tradice jsou živé a pečlivě udržované místní komunitou. Nejlépe je poznáte při návštěvě Muzea truhlářství a Biskupizny, které sídlí v bývalé truhlárně. Zvlášť působivé jsou návštěvy během svátečních období, kdy se na ulicích objevují lidé v tradičních krojích a vystupují místní folklorní soubory.
Výjimečným místem je také kostel sv. Michaela Archanděla v Domachowu – druhý nejstarší dřevěný kostel v Polsku. Zajímavé je, že nejstarší i třetí nejstarší podobná stavba se rovněž nacházejí ve Velkopolsku. Přepis historie tohoto kostela nastal teprve nedávno, když byly na jeho vnitřních stěnách náhodou objeveny středověké nástěnné malby, díky nimž bylo možné určit jeho mnohem starší stáří.
Bazilika na Svaté Hoře
V poměrně rovinatém jižním Velkopolsku budily kopce odjakživa velkou zvědavost. Na jednom z nich – zvaném Svatá Hora (Święta Góra) na okraji města Gostyń – se tyčí jeden z nejkrásnějších barokních kostelů v Polsku. Je součástí kláštera oratoriánů. Bazilika na Svaté Hoře je nejen široce známým mariánským poutním místem, ale proslula především největší kopulí v Polsku (s průměrem 17 m a výškou 50 m) a každoročním festivalem oratorní hudby.
V roce 1668 sem Adam Konarzewski přivedl řád oratoriánů, v jejichž držení je Svatá Hora dodnes. Předlohou pro baziliku se stal slavný benátský kostel Santa Maria della Salute, který neuvěřitelně okouzlil Zofii z Opalińských, manželku Adama Konarzewského. Na stavbě se podíleli význační italští architekti: Jan a Jerzy Catenazziové a Pompeo Ferrari.
Každý rok koncem září se v bazilice koná Festival oratorní hudby Musica Sacromontana. U jeho zrodu stálo objevení ztracených rukopisů s hudebními díly skladatelů působících právě zde na Svaté Hoře. Hudba vždy hrála v životě a práci oratoriánů klíčovou roli. Během festivalu si tak vedle klasiků vážné hudby můžete vychutnat i díla Józefa Zeidlera, významného skladatele spjatého s touto kongregací.
Pracovití jako včely
Máte rádi med? Jistě ano – a ten nejlepší podle mnohých vzniká právě v Polsku. V Pakosławi najdete Živé muzeum medu, kde můžete sledovat celý proces jeho vzniku: od květin na zahradě, přes život včelstva až po plnění sklenic.
Muzeum pořádá ukázky a workshopy jak pro rodiny, tak pro větší skupiny a školní zájezdy. Provozují jej lidé, pro které se včelařství stalo srdeční záležitostí a životní cestou. Samozřejmě nikdo z návštěvníků neodchází s prázdnou – každý si odnese sklenici pravého velkopolského medu.
Procházka Śremem
Na závěr plného a zážitkového víkendu doporučujeme krátkou zastávku ve Śremu. Toto větší město leží přibližně v polovině cesty mezi Lesznem a Poznaní. Ve středověku patřilo mezi nejdůležitější obchodní centra celého Polska. Dokladem bohatství tehdejších obyvatel je 62 metrů vysoká věž gotického farního kostela z konce 14. století. Obzvlášť kouzelná je návštěva během vánočního období, kdy se uvnitř staví slavný pohyblivý betlém.
Za mostem přes řeku Wartę se táhne příjemná říční promenáda, po níž dojdete až k sídlu Śremského muzea. Hned vedle stojí nejvýraznější stavba města – cihlová vodárenská věž z roku 1909, která z dálky připomíná hradní baštu. Dalším malebným detailem je stará plynová lampa a pod ní sedící soška Děvčátka se sirkami. A kde přesně ji najdete? To už necháme na vás – vyrazte na procházku Śremem a objevte ji sami.
Po stopách generála Chłapowského
Krajina mezi Lesznem a Poznaní může na první pohled působit jako typická velkopolská zemědělská rovina – skvěle obhospodařovaná, jak už to ve Velkopolsku bývá, ale přesto obyčejná. Nenechte se však zmást! To, na co se díváte, je totiž velmi precizně ztvárněná kulturní krajina. A nemá ji na svědomí jen tak ledaskdo, ale samotný generál Dezydery Chłapowski – napoleonský důstojník, který se po skončení válečných dobrodružství se stejnou vášní vrhl do modernizace zemědělství. Právě z jeho doby pocházejí ikonické aleje a větrolamy mezi poli, tak typické pro zdejší okolí. Na ochranu této jedinečné krajiny byl založen Krajinný park Dezyderyho Chłapowského.
Zemědělský kraj přál vzniku elegantních šlechtických sídel. Prvním mezi nimi je zámek v Turwi, který patřil samotnému generálovi. Chłapowski v něm strávil velkou část života a řídil odtud své reformy. Dnes v udržovaném zámku sídlí pracoviště Polské akademie věd; interiéry sice nejsou přístupné, ale zámecký park vás přivítá s otevřenou náručí. Zvláště na jaře stojí za návštěvu, kdy park doslova rozkvete koberci bílých bledulek.
Nedaleko leží zámek v Racotu – jeden z nejkrásnějších klasicistních skvostů Velkopolska. Navrhl ho Domenico Merlini, architekt podepsaný i pod slavným parkem Łazienki ve Varšavě. Dnes je vyhlášený hlavně věhlasným hřebčínem a pořádanými akcemi. V 19. století patřil saským knížatům i nizozemským králům a v roce 1919 připadl na základě Versailleské smlouvy polskému státu. Vláda z něj učinila prezidentskou rezidenci, a tak zámek přivítal další vzácné hosty, jakými byli prezidenti Ignacy Mościcki a Stanisław Wojciechowski. Dalším milníkem bylo založení Státního hřebčína „Racot“ v roce 1928. Dnes v zámku funguje elegantní hotel a vedle stylových interiérů a udržovaného parku láká návštěvníky i historická kočárovna.
Největším městem na samém okraji krajinného parku je Kościan. Ve své zlaté éře bývalo jedno z nejvýznamnějších měst Velkopolska a konkurovalo Poznani i Kališi. Připomínkou slavné minulosti jsou dochované hradby (které byly svého času delší než ty v Hnězdně!) a několik bohatě zdobených kostelů.
Z dálky by se mohlo zdát, že se na předměstí Kościana tyčí hradní věž. Nenechte se však zmást – jde o stylovou vodárenskou věž! Po důkladné rekonstrukci dnes ukrývá lezeckou stěnu a unikátní astronomickou hvězdárnu.
