Tentokrát vás vezmeme na víkendový výlet jihovýchodně od Poznaně, do okolí měst Jarocin, Środa Wielkopolska a Krotoszyn. Je to kraj s dlouhou a bohatou zemědělskou tradicí, se kterou se ruku v ruce pojí i výrazná šlechtická minulost. Jezera ani hluboké lesy tu sice příliš nenajdete, ale o to více je tato oblast protkána hady zámků, paláců a šlechtických sídel. Tento zámožný region si navíc zachoval spoustu místních zvyků a tradic. Jako zajímavost dodejme, že jde také o obří rajčatovou baštu, přičemž v okolí sídlí zpracovatelské závody dvou velkých polských značek kečupů!
Jarocin
Hudba vzpoury a rytmy mládí
Pokud byste udělali pouliční průzkum mezi Poláky, první asociací s Jarocinem by byl nepochybně legendární rockový festival. A byla by to trefa do černého! Od 70. let až do konce komunistické éry sem každý rok proudily tisíce lidí z celé země, hladové po svobodě, kontrakultuře a hudbě, která měla daleko k té oficiální z rádia a televize. Právě v Jarocině startovala kariéra mnoha kapel, které jsou dodnes kultovní: T.Love, Dżem, Hey nebo TSA. Festival žije i dnes, samozřejmě již v moderním kabátě.
Díky této festivalové legendě nemohlo vzniknout lepší místo pro Spichlerz Polskiego Rocka (Sýpku polského rocku) – muzeum, které vypráví příběh polské rockové scény od 50. let až po počátek 21. století. Mapuje všechna desetiletí, žánrové posuny i různé proudy – od dnes již klasického zvuku Czesława Niemena až po ten nejdivočejší punk rock. Objekt má tři podlaží. Dvě z nich zabírá multimediální interaktivní expozice, kde vám na každém kroku hraje jiná muzika. Přízemí patří workshopovým místnostem, hospůdce a pódiu, na kterém často vystupují mladé talenty. Ve sbírkách najdete originální kazety z konkurzů kapel, kus lávky přes kolejště, po které prošly tisíce fanoušků, i ikonické kostýmy velkých hvězd.
A odkud pochází název? Budova je totiž skutečně historickou sýpkou (spichlerz), přizpůsobenou své nové roli.
Rockovou atmosférou to v Jarocině jen hýří. Nejznámější atrakcí je dost možná jediný pomník na světě věnovaný heavy botě “glán” (těžkým šněrovacím botám), typickým pro různé subkultury a jednomu ze symbolů festivalu. Město je také plné mimořádně zajímavých nástěnných maleb (muralů) s tématikou rocku a mladického vzdoru. Mnohé z nich jsou dílem uznávaných umělců. Abyste je viděli všechny, budete potřebovat více než hodinu!
Jarocin před staletími
Historie města je samozřejmě daleko starší než samotný festival. Uprostřed městského parku stojí skvěle zrenovovaný palác rodiny Radolińských, které Jarocin po dlouhá léta patřil. Dnes v paláci sídlí muzeum mapující historii města a nachází se tu i interaktivní vědecké centrum. Nedaleko, rovněž v parku, stojí další stavba z časů Radolińských, které se dnes říká Skarbczyk (Pokladnička).
Z parku je to jen pár minut chůze do centra města na náměstí (rynek). Jeho středu dominates radnice. Je tak trochu netypická, protože nemá věž. Proto se nad střechami starých měšťanských domů tyčí bílá věž blízkého kostela sv. Martina. Až budete na náměstí, určitě nakoukněte do Kamienice Kultury, kde sídlí turistické informační centrum. Z náměstí směrem na jih vede ulice Wrocławska, částečně pěší zóna plná příjemných restaurací.
Na okraji zmíněného parku pak stojí bývalý kostel sv. Ducha. Dříve špitální kostelík je dnes malebnou zříceninou, velmi nápaditě upravenou pro potřeby koncertního a divadelního sálu.
Nejstarší dřevěný kostel v Polsku
Jen kousek za hranicemi Jarocina, ve vsi Golina, najdete kostel sv. Ondřeje Apoštola – (alespoň v tuto chvíli) nejstarší dřevěný kostel v Polsku. Nedávný výzkum posunul datum vzniku jeho nejstarší části až do roku 1335, tedy na počátek vlády krále Kazimíra Velikého. Unikátní v rámci celého Polska je i stavba z masivních dubových trámů získaných ze stromů starých 250–300 let, což znamená, že samotné dřevo je téměř tak staré jako celá historie země!
Golina proslula také živou tradicí golińské výšivky (snutka golińska). Připomíná krajku, vyšívá se však na bílé plátno. Po dokončení práce vyšívačka veškerou zbývající látku precizně vystřihne a ponechá jen svrchní vrstvu natahovaných nití, které tvoří samotný vzor. Právě od “natahování” (nasnuwanie) dostala výšivka své jméno. Tuto unikátní tradici připomíná i nepřehlédnutelný mural v obci.
Zámek v Dobrzyci
Z Jarocina je to zhruba půl hodiny jízdy do Dobrzyce, která láká především svým nádherným zámkem. V zámku dnes sídlí Muzeum šlechtických sídel a velkostatků (Muzeum Ziemiaństwa).
V přízemí se nacházejí obytné a reprezentační prostory, krásně zrekonstruované a kompletně zařízené. V patře pak upoutá pozornost především bohatě zdobený taneční sál, stejně jako dekorativní Egyptský sál nebo salon s amorky.
Kolem zámku se rozprostírá impozantní park v anglickém stylu, kterým protéká říčka Potoka. Park nenabízí jen skvěle udržovanou zeleň, ale i zajímavou drobnou architekturu. Kouzlo místu dodává romantický monopteros, replika římského Pantheonu a obrovská oranžérie. Navštívit můžete i umělou jeskyni nebo výběh s pávy. Svého času se obrovským hitem na internetu stala i velmi společenská husa, která u zámku žije!
Żerkówské Švýcarsko (Szwajcaria Żerkowska)
Severně od Jarocina se rozkládá přírodně nejcennější oblast v okolí – Chráněná krajinná oblast Żerków-Czeszewo (Żerkowsko-Czeszewski Park Krajobrazowy), pro svou malebnost často nazývaná Żerkówským Švýcarskem. Je to částečně zalesněné, zvlněné území s malebnými kopci, protnuté údolími řek Wartay a Lutynie.
Nejcennější v parku jsou slepá ramena a lužní lesy podél Wartay. Ty se staly součástí rezervace Czeszewski Las, vůbec první přírodní rezervace ve Wielkopolsce, založené už na počátku 20. století.
Panorama krajiny si můžete vychutnat z rozhledny ve Wolici Kozí nebo z vyhlídkového místa v Brzostkówě. Z něj je dokonale vidět bílá fasáda zámku v Śmiełowě, kde sídlí Muzeum Adama Mickiewicze.
Zámek v Śmiełowě
Klasicistní zámek vznikl v roce 1797 pro rodinu Gorzeńských. Navrhl ho Stanisław Zawadzki, kterému vděčíme i za zámek v Dobrzyci. Interiéry jsou velmi bohatě zdobené. Malířská výzdoba byla svěřena bratřím Smuglewiczovým, kteří vytvořili fresky inspirované vykopávkami v římských vilách v Pompejích. Majitelé navíc patřili k zednářské lóži. V podzemí pod salonem se nachází osmiboká místnost, která sloužila k jejich tajným schůzkám. Dalším zajímavým prvkem je takzvaný zednářský oltář na schodišti.
Zámek v Śmiełowě dnes funguje jako Muzeum Adama Mickiewicze. Jak se ale Adam Mickiewicz, básník tradičně spojovaný s Litvou, ocitl ve Wielkopolsce? Mickiewicz tu pobýval v letech 1831–1832, kdy se pokoušel přejít hranice a pomoci povstalcům bojujícím proti Rusům v Listopadovém povstání. To se mu nakonec nepodařilo. Zda za to mohly silné hraniční hlídky, nebo ho zdržel bohatý společenský život v místních salonech, zůstává otázkou! Jedno je však jisté – krajina, kterou zde spatřil, v něm zůstala po zbytek života a popsával ji na stránkách svého eposu Pan Tadeáš (i když děj básně přenesl do Litvy).
Vedle řady osobních památek na básníka najdete ve sbírce i takové zajímavosti, jako je výpůjční registr z Mickiewiczových školních let nebo jeho vlastnoručně psané dopisy. Vzhledem k tomu, že Adam Mickiewicz byl celebritou 19. století, nechybí ani spousta běžných předmětů s jeho podobiznou, které tehdy sloužily jako skvělý marketingový tah.
Miłosław
Název Miłosław si dnes většina lidí vybaví především v souvislosti s pivem. Není divu – ve městě funguje historický pivovar z 19. století, kde se dodnes vaří tradiční černé pivo, a to stále podle původní receptury a v otevřených kádích. Bylo dokonce zapsáno na Seznam tradičních výrobků Ministerstva zemědělství.
Miłosław toho ale nabízí mnohem více! Do dnešních dnů se zachoval elegantní palác, který pro rod Mielżyńských navrhl Karl Friedrich Schinkel. V dobách záboru byl významným společenským salonem, kam byli zváni nejvýznamnější polští umělci a spisovatelé. Dnes v paláci sídlí škola a lze si jej prohlédnout pouze zvenčí. Za návštěvu stojí také pomník básníka Juliusze Słowackého stojící v parku.
Zámek v Winnej Górze
Příběh tohoto místa lze začít už od jeho názvu: Winna Góra znamená v překladu “Vinná hora”, což je jedna ze stop po pěstování vína na území Wielkopolsky před mnoha staletími.
Výjimečnost tohoto místa však určuje zámek a především jeho bývalý majitel – generál Jan Henryk Dąbrowski. Ten samý, jehož jméno bylo zvěčněno v názvu i textu polské státní hymny (Dąbrowského mazurka). Generál dostal Winnou Góru a okolní městečka darem od císaře Napoleona. Zámek, který vidíme dnes, je sice mladšího data, ale památka na Dąbrowského zde stále žije.
V roce 2021 se zámek ve Winnej Górze stal samostatnou kulturní institucí, která funguje jako centrum pro interpretaci kulturneho dědictví. Nejdůležitější iniciativou je Stezka organické práce (Szlak Pracy Organicznej), jejímž cílem je popularizovat rozvojové a nezávislostní myšlenky ve Wielkopolsce v 19. a na počátku 20. století.
Środa Wielkopolska
Środská okresní dráha (Średzka Kolej Powiatowa)
Poslední den víkendového výletu začneme cestou o něco severněji, konkrétně do Środy Wielkopolské, jednoho z větších okresních měst Wielkopolsky. Největší atrakcí města je bezpochyby Środská okresní dráha.
Jde o jednu z posledních dochovaných úzkorozchodných železnic v Polsku, kde se můžete projet v historických vagónech tažených opravdovou parní lokomotivou. Oblaka páry a kouře z komína, skřípění brzdy a pískot průvodčího v retro uniformě – to je ta pravá nostalgická atmosféra!
Kdyně byla železniční síť mnohem hustší, do dnešních dnů se však zachovalo 14 km tratě, což bohatě stačí na romantickou jízdu pod parou.
Projížďka na trase ze Środy Wielkopolské do Zaniemyśle trvá asi hodinu. Pauza na stanici v Zaniemyśli je dostatečně dlouhá na to, abyste si zašli na zmrzlinu nebo do cukrárny a pak se pohodlně vrátili zpět. Na trati je všechno retro – uniformy personálu, staniční tabule i lepenkové jízdenky.
Zaniemyśl
V blízkosti trasy úzkorozchodky se nacházejí ještě dvě místa, která stojí za vidění. Prvním z nich je Edwardův ostrov (Wyspa Edwarda) v Zaniemyśli. Hrabě Edward Raczyński zde měl své letní sídlo. A právě zde také poměrně velkolepým způsobem ukončil svůj život – když se zastřelil z děla. Dnes je ostrov oblíbeným místem odpočinku. V blízkosti funguje pláž, půjčovna loděk a několik skvělých restaurací.
Druhým zajímavým místem v okolí je remeslný pivovar Gzub v Annopolu. Není to ale jen o výborném pivu! Mají tu celoroční pivní zahrádku a vlastní kemp. Pivovar si můžete prohlédnout a zúčastnit se některé z mnoha pivních akcí.
Historická Środa
Środa Wielkopolska se pyšní pozoruhodnou historií a pěkným náměstím. Na první pohled vás upoutají tři malé domky stojící vedle sebe, které se téměř ztrácejí ve stínu obřího kolegiátního kostela. Jde o pozůstatek slavné minulosti města, kdy se zde po několik století konaly tzv. sejmiki – zasedání šlechty z Wielkopolsky. Místem jednání byla největší budova ve městě – kolegiáta. V malých domcích pak během zasedání bývali ubytováni senátoři.
Panský dům v Koszutách
Při silnici č. 11 ze Środy Wielkopolské do Poznaně leží místo, které při návštěvě tohoto kraje jednoduše nemůžete vynechat – Panský dům v Koszutách (Dwór w Koszutach), ve kterém sídlí Muzeum Środské oblasti. Ukazuje, jak žila středně zámožná šlechtická rodina na přelomu 19. a 20. století.
Při vstupu do dvorce máte pocit, jako byste tu měli majitele za malý moment potkat. Interiéry byly zaplněny dobovými předměty tak, aby působily jako reálně obývané šlechtické sídlo. Nechybí předsíň, jídelna, pokoj pro hosty, salon, pokoje pána, paní i dětský pokoj – a to vše plné předmětů denní potřeby z tehdejších let. Na psacím stole leží brýle a noviny, na toaletním stolku se vrství kosmetika.
V podkroví dvorce je k vidění expozice mapující historii Środského regionu od počátku záborů až po Wielkopolské povstání a získání nezávislosti Polska.
Pro delší pobyt
A co když se chcete v tomto kraji zdržet déle než jen na víkend? Pokud máte trochu více času, v blízkosti Jarocina a Środy Wielkopolské najdete další místa, která opravdu stojí za návštěvu.
Hrad v Gołuchówě
Do Gołuchowa z Jarocina je to sice pár desítek minut jízdy, ale tento čas se rozhodně vyplatí obětovat – Hrad v Gołuchówě totiž patří k těm nejvelkolepějším a nejkrásnějším v celé Wielkopolsce. Na prohlídku hradu a přilehlého parku budete potřebovat nejméně půl dne.
Tato rezidence plná elegance a přepychu vypadá jako vystřižená z francouzského údolí řeky Loiry. Není se co divit, plány na přestavbu starého hradu totiž nakreslil francouzský architekt Eugène Viollet-le-Duc, známý především obnovou katedrály Notre-Dame v Paříži a opevnění v Carcassonne. Za celou investicí stála hraběnka Izabella Działyńska (rozená Czartoryska), velká patronka umění.
Interiéry hradu slouží jako pobočka Národního muzea v Poznani. Expozice je pestrou směsí sbírek Izabelly Czartoryské, včetně toho nejslavnějšího klenotu – největší sbírky antických řeckých váz v Polsku.
Gołuchovský hrad obklopuje vůbec největší zámecký park ve Wielkopolsce. Roste v něm na 600 různých druhů stromů a keřů. V parku působí také Centrum lesní kultury spravované Státními lesy. Muzejní sbírky jsou vystaveny v bývalých hospodářských budovách: v kočárovně, ovčínu, konírně a kravíně. Největším lákadlem pro návštěvníky je však ukázková obora se zubry!
Krotoszyn
Krotoszyn, ležící na jihu Wielkopolsky blízko hranic s Dolním Slezskem, je město, kde se dochovaly jak stopy z dob jeho založení, tak i četné důkazy jeho dynamického rozvoje na konci 19. století.
Procházku Krotoszynem začneme samozřejmě na náměstí, kde stojí jedna z nejhezčích radnic ve Wielkopolsce. Rozhlédněte se i kolem ní – za pozornost stojí měšťanské domy, často bohatě zdobené a na pohled poměrně velkolepé.
Z náměstí se vydáme ulicí Farna k bazilice sv. Jana Křtitele. Kostel vznikl na konci 16. století v gotickém slohu. Jde pravděpodobně o jednu z posledních gotických staveb ve Wielkopolsce. Mnohem skromnějším, ale možná ještě zajímavějším svatostánkem je malý dřevěný kostelík sv. Fabiána, sv. Rocha a sv. Šebestiána. Dříve stával až za městem jako špitální kostel.
Určitě se zajděte podívat i do městského parku, kde najdete zámeček, který dříve patřil majitelům města a okolních vsí.
Dřevěná radnice v Sulmierzycích
Jen několik kilometrů od Krotoszyna leží Sulmierzyce. Jakoby v kontrastu k velké a zdobené radnici v Krotoszyně se zde nachází jediná dochovaná dřevěná radnice v Polsku. Byla postavena v roce 1743 a toto datum je dodnes k vidění na kovové korouhvičce na špici radniční věže!
