Podle jedné písničky od polské rockové kapely Strachy na lachy prý na Wildě bydlí sám ďábel. Jestli je to pravda, to sice nevíme, ale jedna věc je jistá – tato bývalá dělnická čtvrť má svůj vlastní městský folklor, jedinečný charakter a láká novou generaci obyvatel.
Až do roku 1900 byla Wilda samostatnou obcí s vlastním rynkem. Po celá staletí tu také stávalo městské šibenice. Oběšence už na Wildě sice dávno nepotkáte , ale rozhodně musíte vyrazit na náměstí Rynek Wildecki, kde nakoupíte čerstvé ovoce, zeleninu, květiny a spoustu (wuchtu, jak se říká v místním nářečí) dalších dobrot.
Průmyslová Wilda
Charakter čtvrti zásadně ovlivnilo její oficiální prohlášení za průmyslovou zónu v roce 1903. Toto rozdělení je v urbanismu patrné dodnes:
- Na sever od Rynku Wildeckého převládají elegantní činžovní domy, náměstíčka a předzahrádky.
- Na jih se naopak táhne spousta fungujících i bývalých továrních hal a dělnických kolonií.
Tím nejdůležitějším prvkem v celé této průmyslové mozaice jsou samozřejmě budovy závodů Hipolita Cegielského v ulici 28 Czerwca 1956. V jedné z bývalých hal na opravu železničních vagonů dnes funguje Nocny Targ Towarzyski (Společenský noční trh), kde se v létě můžete skvěle najíst, napít a pobavit se při hudbě od živých djs.
Skvělé jídlo na vás čeká také v budově bývalé elektrárny v ulici Dolna Wilda, kde zakotvila restaurace Spot, která nabízí mimo jiné i kulinářské workshopy.
V jižní části čtvrti si rozhodně nenechte ujít dělnickou kolonii v ulici Wspólna. Nachází se tu největší vnitroblok v celé Poznani – je tak obrovský, že by se dovnitř vešel celý blok historické zástavby starého města. Část domů navíc byla postavena v architektonickém stylu, který je v Polsku k vidění jen zřídka, takže spíše než Velkopolsko připomínají útulné anglické městečko.
S myšlenkou na dělníky zde vzniklo také vůbec první bytové družstvo v Poznani – Spar und Bauverein. Jeho jediná dochovaná budova z charakteristických červených cihel hrdě stojí na rohu ulic Wierzbięcice a Św. Czesława.
Zelená Wilda
Bylo by ale naprostou lží tvrdit, že Wilda je jen hustá zástavba a průmyslové haly. Najdete tu totiž i rozsáhlé zelené plochy.
Největším z místních parků je Park Jana Pavla II., který se rozkládá poblíž místa, kde se papež kdysi setkal s věřícími. Přímo v srdci parku navíc narazíte na docela překvapivý monument – Pomník Poznaňské Brambory (Pomnik Poznańskiej Pyry).
Kousek odtud se nacházejí také říční nivy Łęgi Dębińskie. Ty jsou nejen oblíbeným místem pro klidné procházky, ale slouží i jako důležitý zdroj vody pro velkou část města. Na březích řeky Warty pak objevíte také Říční lázně (Łazienki Rzeczne) z roku 1924, které nedávno prošly kompletní rekonstrukcí pod taktovkou vedení města.
Unikátní Wilda
Až se budete procházet městem, bedlivě se dívejte kolem sebe a hledejte všechna ta místa a příběhy, které dělají Wildu tak výjimečnou. Wilda je pro tento druh městského objevování naprosto ideální, protože jako nikde jinde se zde prolínaly osudy velmi rozmanitých lidí.
Pro někoho byly zdejší louky tím posledním, co v životě spatřil, protože právě tady stávalo městské šibenice. Památkou na tyto temné časy je kříž v ulici Krzyżowa (odtud také název ulice, šlo o poslední místo, kde se odsouzený mohl pomodlit) a malá kaplička.
Pro jiné byla naopak cesta na Wildu šancí na úplně nový život. Tak tomu bylo i v případě architektonicky nesmírně zajímavé ortopedické nemocnice. Přímo u ní stojí další kaplička, a ještě jedna – pravděpodobně ta nejznámější – je ukrytá ve výklenku hrázděného domu v ulici Sikorskiego.
Na závěr se nezapomeňte dívat po zdech, protože na Wildě narazíte na spoustu fascinujících muralů. Ten vůbec nejslavnější vyobrazuje legendárního polského zpěváka Krzysztofa Krawczyka a najdete ho na stěně domu v ulici Górna Wilda.