Velkopolská stezka větrných mlýnů

Velkopolsko bylo po staletí krajinou mlynářství. Z asi 20 tisíc větrných mlýnů existujících v dávném Polsku stálo až 12 tisíc ve Velkopolsku. Do dnešních dnů se jich dochovala asi stovka, z nichž 50 můžete uvidět při putování Velkopolskou stezkou větrných mlýnů.

Největší seskupení větrných mlýnů najdeme v jihozápadním Velkopolsku, v okolí Leszna, Kościanu a Przemętu. Stezka začíná v Rydzynie, která je proslulá především impozantním barokním zámkem rodu Leszczyńských. Nedaleko se nachází Osieczna, kde je otevřeno unikátní Muzeum mlynářství a zemědělství, ve kterém uvidíte tři historické větrné mlýny a jeden, který byl v současné době rekonstruován a je plně funkční. V muzeu se můžete také zúčastnit workshopů pečení chleba a navštívit malou kavárnu.

dwa wiatraki na polu maków
Wiatraki w Lednogórze (fot. P. Szewczyk)
Muzeum Młynarstwa w Osiecznej
Muzeum Młynarstwa w Osiecznej (fot. Marek Jankowski)

Mnoho starobylých větrných mlýnů uvidíte také poblíž Kościanu a Krzywinu. Především je třeba však zmínit městečko Śmigiel. Místní legenda praví, že ambicí obyvatel bylo mít sto větrných mlýnů, ale pokaždé, když byl stý téměř ukončen, pak jeden z již stávajících zničil požár nebo jiná pohroma.

Nejzápadnější odnož Velkopolské stezky větrných mlýnů vede do Przemętského krajinného parku. Park je známý především čistými jezery a vynikajícími vodáckými trasami. Nelze si nevšimnout větrného mlýna, který stojí v Brennie. Místo je unikátní, protože zdejší větrný mlýn byl přeměněn na ubytovací zařízení a umožňuje strávit dovolenou v jedinečném prostředí.

ceglany wiatrak na wzgórzu
Wiatrak Holender w Pyzdrach (Fot. A. Brykalska-Domańska)

Zajímavým zakončením výletu po Velkopolské stezce větrných mlýnů může být návštěva Wolsztynu. Ačkoli stojí zde pouze jeden osamělý sloupový větrný mlýn – „koźlak“, nachází se v centru Skanzenu lidového stavebnictví západního Velkopolska, který představuje plně zrekonstruovanou dávnou vesnici. Kromě větrného mlýna se můžete podívat do vesnických chalup – jak bohatého olenderského hospodáře, tak i chudého čeledína, nebo do vesnické hospody, která určitě již nejedno viděla.