Jarocin je město jako žádné jiné ve Velkopolsku, spojované s hudbou, svobodou, mladickou fantazií a školáckým humorem. Jeho historie je však mnohem starší a sahá až do středověku a po vládnoucím v něm mocném rodu Radolińských zůstaly četné památky a neuvěřitelné příběhy.
Město rocku a legendárního festivalu
Ve městě proslulém hudebními festivaly, jejichž počátky sahají do sedmdesátých let 20. století, nesmí chybět také prvky, které jsou s nimi spojeny. Proto v roce 2011 zde byl postaven pomník Glana a v roce 2014 byla otevřena Sýpka polského rocku s expozicí představující historii hudby v Polsku a jarocińského festivalu.
Sýpka polského rocku není však dalším tichým muzeem. Na několika desítkách multimediálních stanic si můžete poslechnout špičkové polské zpěváky, sledovat archivní koncerty a rozhovory a také uvidět, jak vypadal život v Jarocinu v době největších ročníků slavného festivalu.
Při procházce městem si nezapomeňte všímat nástěnných maleb, které zdobí zdi mnoha budov a činžovních domů. Většina z nich odkazuje na festival v Jarocinu, polskou rockovou hudbu a punkovou subkulturu.
V centru na náměstí
Centrem města je čtvercové náměstí, na kterém stojí patrová radnice postavená na přelomu 18. a 19. století. Z náměstí vychází také hlavní městská pěší zóna.
V bezprostředním sousedství náměstí se tyčí bílá silueta kostela sv. Martina, který je jedním z nejstarších chrámů ve Velkopolsku. První zmínky o kostele pocházejí z poloviny 13. století. Největší pozornost přitahuje hlavní oltář postavený v klasicistním stylu. V kostele se nachází také barokní kazatelna zdobená sochami svatých. Kostel je obehnán zdí s ochozy, poměrně netypickou pro Velkopolsko.
Zámek Radolińských
Impozantní zámek v anglickém novogotickém stylu byl postaven v letech 1848-1865 z iniciativy Władysława Radolińského – tehdejšího majitele jarocińského panství. Projekt budovy vypracoval pruský architekt Friedrich August Stüler. Zámek byl zasazen do velké, malebné zahrady v anglickém stylu. Mezi nejzajímavější architektonické prvky patří mimo jiné rodové znaky Radolińských na průčelí a sluneční hodiny z roku 1910 na fasádě ze strany terasy.