Víte, že Velkopolsko má dvě historická hlavní města? Jedním je samozřejmě Poznaň a druhým Kalisz, který leží na jihu. Ve středověku tato dvě města soupeřila mezi sebou a pak – rozdělená hranicí záborů – se odlišně rozvíjela, jedno se stalo hlavním městem Poznaňského velkoknížectví a druhé důležitým průmyslovým a kulturním centrem Polského království. Spisovatelka Maria Dąbrowska psala o Kaliszi ve svém románu Noci a dny. Dnes vás zveme na výlet do Kalisze na dva dny a jednu noc, protože víkend v Kaliszi je ideálním nápadem na výlet do Velkopolska.
Do Kalisze dojedete bez problému jak z Poznaně, Lodže, tak i z Wroclawi – město leží v téměř stejné vzdálenosti od hlavních měst tří vojvodství. Ideální lokalita! Nejlepší cesta je autem, ale můžete jet také vlakem. Nezapomeňte však, že z nádraží do centra je poměrně daleko.
Setkání s legendami
Když už mluvíme o zelených plochách, stojí za to vidět na nich jediné pozůstatky městských hradeb z doby Kazimíra Velikého. Nejvýznamnějším reliktem těchto časů je Bašta Dorotka. Název pochází z legendy, podle které měla v ní být uvězněna Dorotka – dcera starosty, potrestaná za lásku k chudému ševci. Tuto a další legendy můžete poznat v Centru kaliských pohádek a legend, které se nachází v baště. Samotnou Dorotku potkáte na vrcholu bašty a ševce Marcinka na náměstíčku před baštou.
Je škoda, že do našich časů se nedochoval kaliský zámek, dnes si můžete prohlédnout pouze jeho základy. Najdete je samozřejmě na ulici Zamkowa. Tato ulice vede na Hlavní náměstí, které je skutečným srdcem města. Je to ideální okamžik na přestávku na kávu. Nezapomeňte se podívat také do turistického informačního centra v radnici. Kromě letáků a brožur si můžete zde koupit pravé kaliské andruty.
Radnice a její okolí
Při výstupu na radniční věž si můžete prohlédnout celou historii města. V následujících patrech poznáte historky a anekdoty z Kalisze. Uvidíte také neuvěřitelný historický hodinový mechanismus, který nepřetržitě měří čas a odbíjí hodiny.
Z radniční věže se rozprostírá nejlepší výhled na panorama Kalisze a nejen to. Za dobrého počasí uvidíte také několik sousedních měst a někteří tvrdí, že za mimořádně dobré viditelnosti zahlédli také Krkonoše. Určitě však nepřehlédněte věž katedrály sv. Mikuláše. Gotický kostel je vyzdoben freskami a vitrážemi od Włodzimierza Tetmajera. Při pohledu z věže opačným směrem uvidíte také kostel sv. Stanislava a františkánský klášter. Podívejte se také směrem k Baště Dorotky. Vidíte charakteristickou malou kopuli? Je to kaliský pravoslavný kostel. Kalisz ležel před více než 100 lety na západní hranici Ruska (a carská moc sahala odtud až po Aljašku), není tedy na tom nic divného.
Procházka podél řeky Prosna
Po zbytek dne se vydejte směrem k řece Prosna, která protéká Kaliszem. Nejprve Kamenný most – nejstarší most v Kaliszi a jeden z nejstarších ve Velkopolsku. Tam se také nachází budova Kaliské filharmonie a historická Villa Calisia.
Odtud nejlépe projdete do Městského parku, který je nejstarším veřejným městským parkem v Polsku. Jednou z nejkrásnějších budov ve městě je Divadlo. Bogusławského. Divadlo nejlépe uvidíte právě z parku.
V kaliském hradišti
Víkend v Kaliszi pokračuje! Druhý den pobytu nejlépe začněte návštěvou hradiště na Zawodziu, které leží na Piastovské stezce. Kdysi se právě na tomto místě nacházel Kalisz, přenesený později na současné místo. Dnes je Zawodzie archeologickou rezervací, kde si můžete prohlédnout rekonstrukci obranných valů a věže, domy, ve kterých se žilo v době Piastovců, a zbytky hradištního kostela. Jsou to chalupy: sedláře, komese, vdovy po tkalcovi, chalupa pro služebnictvo, chalupa rytíře, kováře a hrnčíře. Hned za hradištěm stojí dřevěný kostel sv. Vojtěcha. Osobnost tohoto světce je velmi důležitá pro Kalisz.
Po stopách průmyslové revoluce
Jak vypadala industrializace po kalisku uvidíte především v Opatówku, který leží 10 km východně od centra města. Muzeum průmyslové historie sídlí v historické továrně Adolfa Fiedlera – jediném dochovaném v Evropě průmyslovém komplexu z první poloviny 19. století, ve kterém můžete prozkoumat všechny fáze výroby – od suroviny až po finální výrobek, a také řešení, která se používala tehdy v průmyslové architektuře.
V samotném Kaliszi je zase velmi zajímavým objektem bývalá továrna na klavíry Calisia, kterou založil v roce 1878 Arnold Fibiger a která byla po dlouhá léta největším výrobcem těchto nástrojů v Polsku. Po letech chátrání Calisia získala druhý život jako elegantní hotel a prostor s několika restauracemi.
Zámek v Gołuchowu
Žádný výlet do okolí Kalisze nebude úplný bez návštěvy Zámku v Gołuchowu. Tato rezidence plná vkusu a nádhery vypadá úplně stejně jako renesanční zámky v údolí Loiry. Není na tom celkem nic divného, protože plány na přestavbu starého zámku vypracoval francouzský architekt Eugène Viollet-le-Duc, známý především rekonstrukcí katedrály Notre Dame v Paříži a opevnění v Carcassonne. Za stavbou zámku stála Izabella Działyńska rozená Czartoryska, velká mecenáška umění.
Zámecké interiéry to je především muzeum. Současná expozice je směsicí sbírek Izabelly Czartoryské, včetně té nejznámější – největší sbírky starořeckých váz v Polsku a dalších sbírek Národního muzea v Poznani, jehož pobočkou je zámek.
Gołuchowský zámek je obklopen největším zámeckým parkem ve Velkopolsku. Roste v něm asi 600 různých druhů stromů a keřů. Nechybí také vodní jezírka, dřevěné mosty přes řeku a malebné trvalky. V parku se nachází také Středisko lesní kultury, které je ve správě podniku Státní lesy. Muzejní sbírky jsou vystaveny v bývalých hospodářských budovách: přístavku, ovčíně, kočárovně a stodole. Hosty však nejvíce přitahuje ukázková ohrada pro zubry.
Zámek v Antoninu
Nedaleko Ostrowa Velkopolského, poblíž malebné Doliny Barycze, se nachází jedna z nejvíce unikátních budov v celém Velkopolsku. Zámek v Antoninu byl postaven z dřevěné hrázděné konstrukce, a navíc byl natřen charakteristickou „císařskou žlutí“. I když byl koncipován jako lovecký zámeček, a nikoli jako stálá rezidence, tak dodnes uchvacuje svou elegancí. O jedinečnosti Antoninu nerozhoduje však pouze architektura, ale také hudba. Každý rok se v zámeckých interiérech koná mezinárodní Chopinův festival „Chopin v barvách podzimu“.
Zámek byl postaven pro knížete Antonigo Radziwiłła, místodržitele Velkého poznaňského knížectví. Kníže, sám talentovaný hudebník, často zval na zámek Fryderyka Chopina. Chopin koncertoval společně s knížetem a napsal pro něj několik skladeb.
Dnes se každý může cítit jako samotný Chopin a přenocovat v zámku. Je zde hotel a restaurace a pravidelně se konají komorní koncerty.
Nowe Skalmierzyce
Ačkoli Nowe Skalmierzyce jsou relativně malou obcí, pak vás může překvapit měřítko a rozmach, s jakým bylo postaveno zdejší vlakové nádraží. Vzniklo na bývalé hranici mezi Německým císařstvím a Ruskem.
Slavnostní otevření impozantní stavby, symbolu pruské moci se konalo v roce 1909. Budovu zdobí štíhlá věž s jehlicí, na obou jejích stranách se nacházejí věžičky s gotickými ozdobami. Kdysi byla vyzdobena italským mramorem a exkluzivními lustry. Reprezentativní pohraniční stanice byla místem setkání státních delegací, včetně jednání mezi císařem Vilémem II. a carem Mikulášem II.
Zámek v Lewkowu
Zámek v Lewkowu nacházející se nedaleko Ostrowa Wielkopolského je jednou z nejkrásnějších a nejlépe dochovaných panských rezidencí ve Velkopolsku, který okouzluje svou klasickou harmonií. Po pečlivé rekonstrukci uchvacuje plným leskem a čeká na turisty. Zámek je obklopen rozlehlým parkem a o přestávce si můžete sednout do útulné zámecké kavárny.
V zámeckých interiérech se nacházejí salony, ložnice majitelů a reprezentativní sály. Na stěnách se dochovaly iluzorní malby představující imaginární krajiny ze starověkého Říma, Řecka a Egypta.
Zámek je obklopen rozlehlým parkem, po kterém se můžete procházet i dvě hodiny. V parku je: rybník s ostrovem, oranžerie a drobná architektura, typická pro romantické krajinné parky. Můžete si odpočinout v zámecké kavárničce, kterou najdete v nejnižším podlaží. Zámek si můžete prohlížet individuálně s audioprůvodcem a také s lidským průvodcem.
Kobyla Góra
Tatry mají Rysy, Krkonoše Sněžku a Velkopolsko Kobylí Góre. I když výška 284 metrů není až taková impozantní, ale skutečně stojí za to zdolat vrchol. Kobyla Góra je nejvyšším vrcholem v pásmu Ostrzeszowských vrchů a zároveň nejvyšším kopcem Velkopolska. Je to pozůstatek po ledovcové činnosti z dávné doby ledové, před asi 180 tisíci lety. Částečně zalesněný vrchol je v současnosti náboženským a poutním místem – nachází se na něm mimo jiné 20metrový kříž.
Pěší výlet nejlépe začněte v jedné ze dvou sousedních obcí: Parzynów nebo Kobyla Góra.
