Románský silniční ukazatel

Pískovcový románský sloup stojící před kostelem sv. Bartoloměje je vůbec nejcennější a nejpoutavější památkou Konina a zároveň jedním z nejzajímavějších zastavení na oblíbené Piastovské cestě.

Celé generace turistů si lámaly hlavu s tím, čím vlastně je: jde o pohanského Svatovíta, starodávný rozcestník, nebo snad dokonce o falický symbol starých keltských kultů? Někteří poukazovali na jeho podobnost s legendami opředeným kamenným „Mnichem“, který stojí v Sobótce v Dolním Slezsku. Veškeré pochybnosti však rozptyluje nápis vytesaný přímo na sloupu:

„Léta od vtělení Pána našeho 1151
ukazuje tento ukazatel správný směr,
že zde je polovina cesty z Kalisze do Kruszwice.
Dal ho sem vztyčit Petr, palatin,
a tak rozvážně rozpoltil cestu.
Kéž na něj pamatuje každý poutník
a zaklepá modlitbou u milostivého Boha.“

Tento románský sloup je ve skutečnosti nejstarším dopravním znamením v Polsku a jedním z nejstarších v celé Evropě — a vůbec jediným dochovaným mimo území nekdejší Římské říše. Jak hlásá samotný nápis, byl vztyčen přesně v polovině trasy z Kalisze do Kruszwice, která tvořila součást významné obchodní stezky spojující Středozemní a Baltské moře.

Kamenný sloup vysoký 2,5 metru tvarem připomíná kuželku. Zajímavostí je, že na svém dnešním místě nestál odjakživa — před kostel sv. Bartoloměje byl přemístěn z prostranství před dnes již zaniklým hradem.