Není druhého města ve Velkopolsku tak úzce spjatého s pivovarnictvím a pivovary jako Grodzisk. V celostátním měřítku existuje několik vážných konkurentů jako Żywiec nebo Warka, ale žádný z nich se nemůže pochlubit vlastním stylem piva, jakým je „grodziské“, nazývané také „grodzisz“! Navíc je třeba dodat, že Grodzisk je okouzlující malé město a v podstatě dvě města spojená v jeden celek, ideální pro pěší výlet.
Dvě města v jednom
Možná vás překvapí, že v centru Grodziska se nachází nikoli jeden, ale dva rynky -spojené ulicí Szeroka čili hlavní pěší zónou města, plnou zmrzlináren, kaváren a obchodů. Je to pozůstatek dvou měst, později spojených v jedno. Starý rynek, ten, na kterém se hrdě tyčí radnice, je centrem středověkého města. Severně od něj Jan Ostroróg založil nové město, které osídlili osadníci z Čech, prchající před náboženským pronásledováním. V tomto případě středem druhého rynku je bývalý novogotický evangelický kostel.
Mezi vzácné sakrální památky patří dávný františkánský klášterní kostel a fara zasvěcená sv. Hedvice Slezské. Fara je výjimečným zajímavým příkladem spojení prvků renesanční a barokní architektury.
Severní část města byla rozestavěna na přelomu 19. a 20. století. Tehdy v Grodzisku vznikla řada reprezentativních budov, jako jsou sídlo okresního úřadu nebo obvodní soud. Z tohoto období pochází také zámek rodiny Hayderů, někdejších majitelů města, který se nachází jižně od centra. Své sídlo má zde Muzeum Země grodziské.
Město sládků
Při procházce Grodziskem Wielkopolským si nelze nevšimnout četných postindustriálních budov z červených cihel. Na mnoha z nich se dochovaly nápisy s informací, že kdysi v nich fungovaly pivovary. Jeden z nich je nadále v provozu a vaří se v něm výjimečné „grodziské“ pivo – jediný styl piva vytvořený v Polsku. Kdysi, kvůli vysokému obsahu oxidu uhličitého, se nazývalo „polským šampaňským“ a dokonce se mu připisovaly zdravotní účinky.
S „grodziským“ pivem se pojí také legenda o otci Bernardovi z Wąbrzeźna – mnichovi z kláštera v Lubini, který měl přijet do města během velkého sucha, kdy vyschly všechny městské studny. Otec Bernard se hluboce znepokojil, pak se pomodlil a požehnal studni na rynku. Z ní pak vytryskla vynikající voda, která se stala základem grodziské receptury. Sochu otce Bernarda můžete uvidět před radnicí a vedle ní krásně zdobenou dřevěnou studánku.
